Dát věcem správný účel

Promluva při mši předcházející obřadu žehnání léčebných pramenů 16. května 2020 ve Františkových Lázních

Náš hlavní městský kostel Povýšení sv. Kříže je letos už dvousetletým nástupcem menšího kostelíka sv. Jana Nepomuckého, který stával až do roku 1821 v  těsné blízkosti dnešního Františkova pramene. Sv. Jan Nepomucký má dnes svůj svátek a kvůli tomuto svátku také bývala od prvopočátků našich lázní slavena zahájení lázeňské sezóny. Nevím, jak se do souběhu dostal vývěr kyselky a kult sv. Jana Nepomuckého. Ale blízkost těch dvou míst souvisejících s vodou - svatojánská kaple a pramen - je nanejvýš vhodná. Upozorňuje nás na důležitost našich rozhodnutí. Na dvou místech, spolu druhdy sousedících, se připomínala jedna a tatáž voda a přesto voda dvojí. Tatáž voda svou podstatou a při tom rozdílná svým určením. Tu účelnost vody do značné míry svým rozhodnutím poznamenávají lidé. Z osudů svatého Jana víme, že voda byla u konce jeho pozemského života. Zatímco voda pramenící hned vedle jeho někdejší kaple má náš vezdejší život, jako voda léčivá, prodlužovat. Jednou voda přináší pozemskou smrt a jindy vylepšuje pozemský život.
Jedna a táž voda. Nemůžeme zde přehlédnout fakt, že úmysl posvěcuje nebo znesvěcuje jinak mravně neutrální věc. (Není to tak, že je mravně zlá věc posvěcena dobrým úmyslem. Ale mravně neutrální věc, je zařazena mezi zlo nebo dobro úmyslem, s jakým byla užita.) Vodou se dá zabít a vodou se dá léčit. Jsme to my, kdo pro mnohé naše pozemské věci rozhodujeme, jakou budou mít hodnotu a účinek. Máme-li čisté srdce a dobrou vůli, přináší naše zacházení s věcmi tohoto světa zdar a blaho. Jestliže jsou naše srdce nečistá a naše vůle plná zloby, i výsledky našeho jednání budou tou zlobou zasaženy a budou zrcadlit naši špatnost. Voda léčí i zabíjí, když se jí člověk chápe jako léku, nebo když se jí chápe jako zbraně. Je v mnohém naší volbou, zda přijde zdar, nebo zmar; zda se prosadí úspěch, nebo krach. Materiál, který k tomu v tomto světě máme, je tvárný a přijme tu formu, kterou do něho vtiskneme svou vůlí a čistotou svých úmyslů. Leccos z toho, co na nám padá na hlavu je jenom to, co jsme před tím sami vymrštili vzhůru. Tam, kde chceme dojít nějakého blaha a požehnání, musíme totéž nejenom očekávat, ale také konat. Král Václav IV., který byl osobně účastný mučení sv. Jana Nepomuckého, a nakonec jej přikázal utopit ve vodách Vltavy, za čas sklidil úrodu, kterou pomáhal sít. Násilí počínající husitské revolty ještě sám stihnul zažít. Voda, která je základem našeho lázeňství, je uchopena jako léčivý zdroj. A má potenciál zachraňovat a prodlužovat život. Je v ní léčivost - tedy to, co není v našich silách jí dát - ale je v ní také dost prostoru pro to, aby se prokázalo, jaká jsou naše srdce, jak čisté, mírumilovné a nezištné jsou naše úmysly. Naše zacházení s mravně neutrálními věcmi tohoto světa odráží do tohoto světa a někdy i zesiluje naše záměry - dobré i zlé. Proto není lhostejné, jak v tomto světě žijeme. A to proto, že už pro tento náš vezdejší život připravujeme si dobrou, nebo zlou atmosféru. Avšak nejenom to! Naše skutky nehrají svou roli jen pro tento čas, ale i pro naši věčnost.
Byl si toho vědom i svatý Jan Nepomucký, když se nenechal ani hrubým násilím vnutit do role zrádce. Věděl, že sice platí vysokou cenu, protože ztrácí svůj pozemský život, ale posoudil tu ztrátu jako cenu nízkou ve srovnání, s tím, co znamená věčnost. Dobro i zlo se nám vrací. A to nejenom v tomto čase, ale zesíleno prizmatem věčnosti i před Bohem. Proto je důležité přihlížet k tomu, když rozhodujeme o každém svém budoucím skutku. Je to věc dobrá? Je dobrá i z pohledu Boha? Protože On je to, kdo jednou věčností zesílí hodnotu našich rozhodnutí. Když dobré odměňuje a zlé trestá. Svatého Jana odměnil, a měl proč. Ať na nás nenachází nic z toho, co by bylo hodné trestů! Na závěr si dovolím ještě osobní povzbuzení každému, kdo má vliv na přijímání pacientů do našich lázní: Najděte pro přijímání do lázní jiný den, než ten, který je zasvěcen Bohu. Neděle je den Páně, to znamená, že se nesluší v neděli vykonávat práce, které je možné konat jindy. Tak mnozí zaměstnanci našich lázní budou mít možnost v neděli odpočinout od práce. A také mnozí naši hosté dostanou možnost místo cestování v neděli, v klidu vzdát Bohu úctu nerušenou účastí na nedělních bohoslužbách. Kdo máte vliv na to, který den se nastupuje do lázní, uplatněte svůj vliv tak, aby zase o kousek naše lázně zkrásněly v Božím pohledu, a tak se staly požehnanějšími. Bůh žehná, tomu, co je správné.

P. Jan Nep. Janeček, O.Cr. v den XX. jubilea svého kněžství