Dvě farnosti ve městě

Ve Františkových Lázních se historicky vyvinula struktura duchovní péče tak, že nejprve spolu s původním osídlením v této oblasti, vznikla už ve středověku kolem kostela sv. Jakuba farnost v lokalitě, která se dnes nazývá Horní Lomany. Tato nynější čtvrť se nachází od městského centra Františkových Lázní asi 1km severně dostupná po ulici zvaná Americká. Později, když se na přelomu 18. a 19. století rozvinulo lázeňství v oblasti kolem vývěru minerální vody a postupně vzniklo město Františkovy Lázně, vznikla v roce 1868 také městská františkolázeňská farnost kolem kostela Povýšení sv. Kříže. Ve Františkových Lázních tedy sídlí dvě farnosti:

Římskokatolická farnost Františkovy Lázně
(mladší „městská“ farnost s farním kostelem Povýšení sv. Kříže)
a
Římskokatolická farnost Františkovy Lázně – venkov
(starší „venkovská“ farnost s farním kostelem sv. Jakuba v Horních Lomanech).

Venkovská farnost je rozsáhlejší, protože zahrnuje také území zaniklých farností v okolí města Františkovy Lázně, takže do ní patří také obce Třebeň, Milhostov, Ostroh a Libá s jejich kostely, které jsou filiálkami. „Městská“ farnost je územím maličká, protože spravuje pouze oblast vymezenou františkolázeňským katastrálním územím, ale je důležitá, protože je v jejím centru sídlo faráře obou farností na adrese Ruská ul. č. 107/5. Budova fary je významně usazena v sousedství hlavního městského kostela a znak červeného kříže s hvězdou vyvedený na štítě budovy upomíná, že budova fary i hlavní kostel patří a sama „městská“ farnost je v bezprostřední správě Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Tento řád - jediný původně český církevní řád - od své Zakladatelky, sv. Anežky České, dostal za úkol péči o nemocné. I z tohoto důvodu je církevní správa v našem lázeňském městě svěřena právě tomuto řádu. Každá z františkolázeňských farností, krom toho, že mají společného faráře, jinak má svou vlastní právní subjektivitu, oddělené účetnictví a zvlášť vedenou agendu. Také má každá farnost svůj vlastní znak. „Městská“ farnost má pod obvyklým černým kloboukem se dvěma střapci polcený štít, v němž v první polovině je na černém poli červený kříž s červenou hvězdou – odkazující k správě farnosti Řádem křižovníků, a ve druhé polovině štítu je na červeném poli patriarší zlatý kříž, jenž z jedné strany jedna ruka předává a druhá z druhé strany přijímá – tento motiv odkazuje na zasvěcení farního kostela: Povýšení sv. Kříže. Venkovská farnost má znak komplikovaný tím, že figury umístěné v jeho červeném štítě odkazují k zasvěcením kostelů z některých zaniklých farností v okolí Františkových Lázní (zlatá palma = sv. Kateřina, Libá; zlatý vavřín = sv. Vavřinec, Třebeň; zlaté tři mince = sv. Mikuláš, Milhostov). Stříbrná mušle v horní části středu štítu naznačuje zasvěcení farního kostela této farnosti svatému Jakubovi.
Ač je „městská“ farnost křižovnická a „venkovská“ farnost diecézní, obě farnosti spolu úzce spolupracují a farníci obou farností se vzájemně navštěvují a rádi přijímají i návštěvy věřících ze širšího okolí a pochopitelně se těší také z pozornosti lázeňských hostů. Jste vítáni!