Oprava severní části středového klenebního pole lodi kostela sv. Kateřiny v Libé s ústřední freskou Apoteózy sv. Kateřiny

(2024)

Po dlouholetých opravách různých částí kostela sv. Kateřiny v Libé (střecha, krov, fasáda, věž, okna, dveře, kruchta) došlo také na opravy té pasáže stropu v lodi kostela, která je vyzdobena monumentální freskou Apoteózy sv. Kateřiny ve velké štukové kartuši (jakýsi ornamentální rámec). Tento výjev doprovázejí také v rozích klenby umístěné další čtyři oválné štukové kartuše s freskami. Jihovýchodní kartuše s částí stropu v sedmdesátých či osmdesátých letech 20. století docela spadla. V roce 2023 jsme alespoň zrekonstruovali její štukový rámec, který se dal napodobit podle protějšího dochovaného rámce. Tato freska se však dochovala asi jen z pěti procent, takže není čitelná. Jihozápadní oválná kartuše s freskou Zasnoubení sv. Kateřiny se sice zachovala, ale v nedobrém stavu, avšak v roce 2023 se ji podařilo úspěšně a krásně obnovit.

Vloni se také podařila zrestaurovat jižní část hlavní kupolovité klenby stropu v lodi s výjevem Apoteózy sv. Kateřiny a letos v roce 2024 jsme se soustředili na dokončení opravy této klenby v její severní části. Opět byly značně degradované dřevěné konstrukce bednění a podpůrných žeber skrytých pod omítkami stropu. Proto také omítky spolu se štuky a malbou tolik opadávaly – poslední dobou čím dál masivněji. Kvůli dosti rozsáhlým náhradám těchto konstrukcí, bylo nutné snímat části ještě zachovaných štukových ozdob a později, když bylo stropní bednění pod nimi nahrazeno novým, opět štuky vracet a doplňovat tam, kde se nedochovaly. To se týkalo hlavně severozápadního štukového rámce s freskou Výslech sv. Kateřiny. Výjev této fresky byl na rozdíl od protější severovýchodní fresky trochu čitelný a také doprovodný vysvětlující nápis se dal rozluštit. Takže se dal docela dobře zrestaurovat. Ztráty v malbě nebyly zásadní a týkaly se jen asi 10% v oblasti pozadí výjevu. To se povedlo zrekonstruovat, takže nepoučený pozorovatel nyní nepozná, že k nějakým ztrátám původní malby vlastně kdysi došlo. V této severozápadní kartuši je tedy vyobrazena sv. Kateřina stojící před orientálně oděným vládcem, jenž sedí na trůnu. Z kateřinské legendy víme, že se vládci dívka líbila a rovněž její vzdělanost vládci imponovala. Pouze mu na ní překážela její křesťanská víra. Proto Kateřina v této fresce vládci odporuje nápisovou páskou pod výjevem citujícím svatého Pavla: „Bez víry se však Bohu nelze líbit.“ (Žid 11,6)

To vedlejší severovýchodní freska a její štukový rámec na tom byly o mnoho hůře než ta s Výslechem sv. Kateřiny. Zdálo se, když viditelně scházelo z kartuše asi dvě třetiny a podobně i z fresky, že tato freska bude následovat smutný osud ztracené fresky na jihovýchodě, ale podařilo se objevit ještě poměrně dost zamalovaných částí fresky. Obnovit štukové rámce není tak veliký problém, ale freskový obraz, když chybí, těžko s tím co dělat. Zde se však povedlo nalézt pod přemalbou ještě dost původních částí na to, aby se celá freska dala dorekonstruovat. Hlavní část výjevu Konfrontace sv. Kateřiny s mudrci byla zachována a scházely hlavně okrajové části fresky, na nichž se dalo čekat už jen pozadí výjevu. Toto pozadí se povedlo vkusně rekonstruovat, takže freska je celistvá a „nekřičí“ neúplností. V této severovýchodní kartuši můžeme tedy vidět, jak je sv. Kateřina stojící u oranžového pultíku obestoupena davem filosofů a vědců své doby. Nad tím davem se tyčí trůn s dohlížejícím vládcem známým nám z předešlé fresky. Tento vládce totiž pojal záměr zviklat sv. Kateřinu v její víře tím, že ji vystaví konfrontaci se soudobou vědou. Vědci a filosofové se snažili Kateřině její víru rozmluvit a vyvrátit ji, ale ona se nejenom, že nedala víry zbavit, ale navíc ještě vědce přesvědčila o správnosti křesťanské víry a oni se stali křesťany. Nápisová páska pod touto freskou byla dlouho oříškem, protože její text byl velmi nečitelný, ten se však nakonec také podařilo rozluštit a obnovit, takže k tématu konfrontace s mudrci zaznívá parafráze výroku sv. Pavla: „Stojí totiž v Písmu: Způsobím, že bude k ničemu moudrost moudrých a že vezme za své chytrost chytrých.“ (1Kor 1,19) Tím je naznačeno, že naše lidské poznání je pouze částečné a mnohdy mylné, přestože se zaštiťuje vědou. Pravé poznání a věda není nikdy v rozporu s pravou vírou. Zdá-li se být v rozporu, pak je to jen dočasně, než se ukáže, že věda ještě nepokročila dost hluboko v poznávání Bohem stvořeného světa.

Když takto byl opraven a zčitelněn cyklus fresek ve štukových kartuších obklopujících hlavní fresku s Apoteózou sv. Kateřiny, můžeme s velkou mírou pravděpodobnosti také dovodit, co asi bylo na té nedochované jihovýchodní fresce. Celý cyklus je chronologický a začíná na jihozápadě výjevem Zasnoubení sv. Kateřiny. Pak pokračuje na severozápadě Výslechem sv. Kateřiny. Následuje na severovýchodě Konfrontací sv. Kateřiny s mudrci. A zničená jihovýchodní freska tedy musela zobrazovat asi Martýrium sv. Kateřiny. Tedy její umučení. Z legend známe, že když sv. Kateřinu neodvedli od víry v Krista mudrcové a sami se stali křesťany, tak vládce, který měl o Kateřinu zájem, jako o případnou nevěstu propadl hněvu. Mudrce nechal upálit a Kateřině připravil ve své uražené ješitnosti a zvrhlosti monstrózní mučednickou smrt. Nechal sestavit zvláštní mučící stroj, který měl její tělo rozemlít pomocí kol opatřených noži. Stroj se však před svým použitím porouchal a rozpadl. (Proto bývá sv. Kateřina zobrazována s rozbitým nebo celým kolem po obvodu opatřeným čepelemi.) V nastalé popravčí nouzi kat svaté Kateřině srazil hlavu mečem, přičemž jí zasáhl také jeden z prstů. Tělo bylo za neobvyklých okolností uloženo na Hoře sv. Kateřiny (Gebel Katherina 2.637m.n.m. – nejvyšší hora Egypta) v Sinajském pohoří a její odťatý prst je uložen k úctě věřících pod horou Sinaj v klášteře sv. Kateřiny.

Tohoto roku se také dokončilo restaurování hlavní scény monumentální centrální fresky Apoteóza sv. Kateřiny. Jasně již vidíme dramatickou událost vyzdvižení těla sv. Kateřiny do nebeských výšin. Legenda o těle sv. Kateřiny zdůrazňuje, že její tělo bylo vyneseno na sinajskou horu anděly. Tuto vyobrazenou událost ještě podporuje nápisová páska parafrázující 11. verš z 91 žalmu: „On svým andělům vydal o tobě příkaz.“ Prostorem vířící skupina andělů unáší tělo sv. Kateřiny, jež má na krku viditelnou červenou stopu po stětí, v oblacích na samém vrcholku kupolovité klenby stropu lodi. Při jejím severním cípu zůstává hluboko pod Kateřininým oslavením vyobrazena troska antické sochy, do níž bije blesk na znamení krachu mylných pohanských řecko-římských náboženských idolů. A při patě takto rozbité modly leží porouchané mučící kolo. Svatou Kateřinu však čeká oslava v nebi, vyhrazená věrné duši.

Podařila se další závažná etapa záchrany nádherných uměleckých děl libského kostela. Poděkování se jistě vztahuje k restaurátorům, kteří spolu a pod vedením Josefíny Pekárkové obnovu prováděli: Johana Jalovcová, Aleš Kacetl, Lucie Kališová, Martin Kovařík, Milena Nečásková, Samuel Schreiber. Restaurování a rekonstrukce štukatérské umělecké výzdoby vedl a prováděl Jakub Čech. Vše proběhlo na výtečnou a včas.

Letos nám na opravy kostela sv. Kateřiny v Libé přispělo Ministerstvo kultury ČR 800 tisíc Korun. Zastupitelstvo Obce Libá podpořilo dílo záchrany a obnovy libského kostela padesáti tisíci Korun. Dále jsme získali dotaci z Karlovarského kraje ve výši 125 tisíc Kč. Nově byl osloven Nadační fond Dominanty blízký Plzeňské diecézi a ten poskytl dar ve výši 300 tisíc Kč. Takže jsme letošní dílo v celkové výši nákladů 1.321.864,50Kč mohli úspěšně dokončit.

Velmi vděční jsme každému dárci, protože letošní opravy proběhly v hodině dvanácté – strop v opravované části držel už jen z posledních sil. V roce 2025 pak plánujeme pokročit v opravách stropu lodi kostela směrem k presbytáři. Je to užší pás, než ten opravovaný v letech 2023-24, ale rovněž opatřený bohatou štukatérskou a malířskou výzdobou a rovněž dosti poškozený. Kdokoliv z umělců, kteří byli v libském kostele nějak zainteresováni na opravách, vždy žasnul nad krásou jeho malířské výzdoby. A právem. Chtěli bychom tento kulturní skvost zachovat. K tomu budeme opět potřebovat finanční podporu, protože na tak rozsáhlé dílo běžné příjmy naší farnosti nemohou stačit.

ODKAZY
Obec Libá: http://www.obec-liba.eu/
Ministerstvo kultury ČR: https://www.mkcr.cz/program-zachrany-architektonickeho-dedictvi-283.html
Karlovarský kraj: http://www.kr-karlovarsky.cz/
Nadační fond Dominanty: https://www.nfdominanty.cz/